Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách 2016

Beseda s pamětnicí komunistického režimu

Dne 3. 11. jsme se my, žáci kvarty a kvinty sešli ve třídě, abychom vyslechli životní příběh Hany Truncové z Hořic.

Narodila se roku 1924 a to znamená, že zažila komunistický režim. Žila na severu Čech. Byla jedním z 240 000 politických vězňů a zavřeli ji jeden měsíc před svatbou, přičemž jedním z důvodu jejího zavření bylo to, že napomáhala k emigraci. Nejprve vyhodili jejího snoubence z vysoké školy, poté následovalo zavření jejího otce a konfiskace jejich domu.

Její babička byla však velice statečná žena a snažila se ubránit jejich dům. Komunisté jim v onom domě nakonec ponechali pár metrů čtverečních i kousek zahrady. Paní Hana strávila ve vězení devět let.

Paní Truncová nám vyprávěla příběh o tom, jak si museli tehdy všechno ukládat do paměti, protože ve vězení nebyl papír ani tužka, museli si každou událost ukládat do paměti jako do „KOMPJŮTRU“, jak se přímo vyjádřila. Neviděla svého snoubence celých devět let. Když byla v podmíněné vazbě, dovolili jí občas poslat dopis z vězení do vězení, jedině tak se mohla dozvědět alespoň něco o svém snoubenci. Dopisy museli ale vězni odevzdávat. Ona ty své ovšem schovala a při propuštění je dokázala i propašovat s sebou. Když to o pár let pověděla svému muži, řekl jí, že ho velice mrzí, že její dopisy nemá…

Povídala o tom, jak zavírali rodiče, a děti musely jít do dětských domovů. Vylíčila nám, jak moc se tenkrát lidé báli, a proto se stáhli do sebe a už ani o nic nebojovali.

Své vyprávění zakončila přečtením dopisu od jedné paní, které s emigrací také pomohla. Mohli jsme se jí také zeptat na spoustu věcí. Jako poděkování jsme jí předali květinu a čokoládu, kterou jak se vyjádřila, má velice ráda!

Magdaléna Vodvárková