Kriminalistika a kriminologie

Kriminalistika

Odborný předmět kriminalistika se zabývá zkoumáním okruhů zákonitostí vzniku, trvání a zániku stop, jejich vyhledáváním, zajišťováním a zkoumáním a také zkoumáním zákonitostí jiných kriminalisticky relevantních informací o spáchaných trestných činech. Odborný předmět se zabývá základy kriminalistiky, které jsou pro účely středoškolské výuky členěny takto:

• obecná část kriminalistiky

• kriminalistická technika

• kriminalistická taktika

• metodika odhalování, vyšetřování a prevence jednotlivých druhů trestných činů

Výukou odborného předmětu žák získá :

• teoretické a praktické znalosti ze základů kriminalistiky (technická, taktická a metodická část)

• znalosti potřebné k vyhledání a zajištění vybraných druhů kriminalistických stop

• znalost neodkladných a neopakovatelných úkonů na místě činu a ohledání místa činu

• potřebné praktické dovednosti k vyhotovení kriminalistické dokumentace

• základy kriminalistické fotografie

• potřebné základní znalosti k aplikaci postupů při vyšetřování jednotlivých druhů trestné činnosti

• orientaci ve vybraných informačních systémech využívaných k praktické kriminalistické činnosti

• odbornou kompetenci, která je nezbytným předpokladem pro výkon budoucího povolání, jehož obsahem bude využívání znalostí z tohoto odborného předmětu

Výuka probíhá v Odborné učebně kriminalistiky

Kriminologie

Cílem vzdělávání obsahového okruhu kriminologie je vybavit žáky kompetencemi, které se týkají příčin a podmínek páchané trestné činnosti a možností jejího předcházení. Kriminologie má výrazný multidisciplinární charakter tvořící v systému výuky spojující článek mezi společenskovědním základem a speciálními bezpečnostními disciplínami.

Kriminologie je organizačně členěna na obecnou a zvláštní část. Obecná část se zabývá podstatou oboru, základními kriminologickými pojmy a směry, zločinností z fenomenologického a etiologického hlediska, pachatelem a trestní represí, obětí trestného činu a kriminologickými výzkumy. Jde tedy o problematiku společnou veškerým kriminálním jevům, všem druhům kriminality a všem skupinám pachatelů. Specifikovaný pohled na kriminální jevy, který je náplní zvláštní části obsahového okruhu, umožňuje operovat s konkrétnějšími poznatky a doporučeními využitelnými pro koncipování praktických opatření v rámci kontroly kriminality. Systematika zvláštní části vychází z tradičně pojatých druhů kriminality (násilná, mravnostní, majetková, hospodářská, dopravní, mládeže a proti mládeži atd.) a přihlíží k nově či zvlášť dynamicky se vyvíjející kriminalitě (organizovaná, počítačová, etnických skupin, cizinců, uprchlíků apod.).

Vzdělávání v oblasti prevence a odhalování kriminality usiluje o formování postojů, hodnot a preferencí, tzn., aby žáci pohlíželi na trestnou činnost a kriminalitu jako na nežádoucí patologický jev společnosti, chápali potřebu odborných kompetencí jako nezbytný předpoklad pro výkon budoucího povolání, uvědomili si, že jejich pracovní činnost je neslučitelná s účastí na kriminálních činech, byli odolní k politické a jiné manipulaci nebo korupci, oprostili se v kriminologické činnosti od předsudků vůči příslušníkům různých etnických, náboženských a sociálních skupin.

Základní literatura:

Vichlenda, M. Základy kriminologie. Holešov, VPŠ a SPŠ MV, MV-OVSPŠ 2005.

Štěrba, V. Penologie. Praha: Armex Publishing, 2.vydání, 2009.