Seznamovací kurz 2014

Seznamovací kurz – září 2014

Ve dnech 1. až 2. září 2014 se náš nový kolektiv třídy Bezpečnostně právní činnost společně s primou a kvintou zúčastnil adaptačního kurzu.

Nejprve jsme byli uvítáni našimi třídními učiteli v budově školy a následně jsme mohli vyrazit! Náš cíl cesty byl v malebné vesničce v Hluboké u Skutče. Zabydleli jsme se v chatkách a mohlo začít seznamování. Všichni jsme se bavili a absolvovali spoustu aktivit. Mezi prvními byla hra s útržky toaletního papíru, její princip spočíval v tom, že kolik si kdo nabral papírků, tolik musel sdělit informací sám o sobě. Tato hra nám poskytla základní informace o spolužácích, jako je jméno, bývalá škola, záliby atd. Potom přišlo předávání míče pouze pomocí nohou, u čehož jsme se zasmáli a také trochu „prolomili ledy“. Hráli jsme několik her na získání důvěry, jako je procházka po lese se zavázanýma očima nebo pavoučí síť, kdy bylo úkolem dostat se na druhou stranu sítě, což by bylo bez pomoci ostatních téměř nemožné. Jako nejzajímavější aktivitu bychom asi hodnotili noční hru, při které se ukázalo, že i přes nepříznivé počasí nás neopustila soutěživost a souhra jednotlivých týmů. Na závěr kurzu jsme si zkusili nějaké činnosti zaměřené na trpělivost, například kdo postaví nejvyšší věž ze špejlí, a také jsme si vytvořili ideálního spolužáka.

Do budoucna doufáme, že takto pohodová atmosféra nás bude doprovázet celými čtyřmi roky, což přejeme i ostatním třídám, a děkujeme za perfektní uvítací zážitek.

Miroslava Šaldová, 1. BP

* * *

Vše začalo tak nevinně! Podání přihlášky na Bezpečnostně právní obor bylo jen začátek, ale ty další čtyři roky nás ještě čekají. Blíží se konec druhého měsíce, ale ve třídě se již objevují první pětky, a dokonce i poznámky. A to vše začalo tak nevinně na seznamovacím kurzu!

Nechutně brzké vstávaní je první věc, kterou si vybavuji, potom to je stres a zvědavost. Je 1. 9. 2014 a mě čeká první setkání s mojí třídou. Jsem nedočkavý, ale snad se mám na co těšit. Vcházím do dveří, na ramenou cestovní tašku s věcmi na dva dny a už vidím první známé tváře. Hned jsem trochu klidnější. Přijíždí autobus, samozřejmě zabírám místo co nejvíce vzadu, jak již bývá zvykem. Ke vší smůle je málo míst k sezení, a tak neochotně bereme na klín nové spolužačky. Jelikož nám počasí na kurzu nepřálo a celé dva dny pršelo, cesta autobusem byla asi tou nejpříjemnější věcí z celého kurzu.  Bylo tu teplo, v rámci možností i pohodlí, ale hlavně sucho!

Po příjezdu jsme se ubytovali v chatkách, které byly celkem ucházející, na jednu noc akorát. Zde jsem začal poznávat nejprve nové spolužáky. Z nich jsem se nejdříve seznámil s Romanem, s nímž jsem potom strávil celý kurz, protože jsme si doslova padli do oka. Společně jsme se pak dostavili do jídelny, to pro nás byla po dobu dvou dnů kulturní základna, centrum všeho dění a místo, kde je teplo a hlavně jídlo. Po seznámení se zbytkem třídy jsme malovali a absolvovali různé hry a aktivity. Efekt to mělo docela dobrý, poznal jsem skoro všechny a zjistil jsem, že ty čtyři roky nebudou zas až taková nuda. Padaly velmi, ale velmi vtipné hlášky, které mě utvrdily v tom, že nebudu jediný komunikativní chlapec ve třídě. Dokonce i poměr dívek a chlapců mi vyhovoval, také počet Michal a Michalů byl zábavný a obzvlášť učitelům dělal problémy.

Den plný aktivit uvnitř jídelny se završil noční hrou venku. Běhání v dešti a blátě je moje hobby, i když jsem zrovna neměl moc věcí na převléknutí. Soutěživost naší třídy byla zjevná, každý se snažil vyhrát a my jsme se škodolibě bavili pozorováním dětí z jiných tříd, jak padají do bláta. Opravdu jsem si to užil. Ale nic se nevyrovnalo dokonalosti teplého spacáku a měkké postele, před kterou jsem ochotně přivítal teplou sprchu.

Druhý den ráno zase to otravné vstávaní, asi jsme všichni byli zhýčkaní z letních prázdnin. I přes výborný začátek kurzu se všichni těšili domů, nejspíše to bylo tím počasím, které nás opravdu štvalo. Ale i přes to, jak se někteří těšili domů, nebyla cesta zpět taková zábava. Dívky si sedly dopředu a já se dělil o místa s chlapci, což nebyla taková výhra jako minule, ale i tak jsme si to užili.

Celý seznamovací kurz se dle mého názoru opravdu povedl. Jsem si jistý, že si ty další čtyři roky užije nejenom „27 statečných“ z naší třídy.

Daniel Barták, 1. BP

* * *

V pondělí 1. září 2014 třídy prima s kvintou a BPO jely na seznamovací kurz, který se konal na táborové základně Domino v Hluboké. Když jsme přijeli, rozdělili jsme se do chatek, vybalili jsme si věci a šli jsme na oběd. Po obědě nám začal program. Dostali jsme obrázky s duchy, které jsme vybarvovali podle nálady. Také jsme měli „vzkazovníky“, na které jsme psali různé poznámky a vzkazy ostatním. Po svačině jsme šli do chatek, tam jsme si odpočinuli.

A následoval program v hangáru. Každý si vymyslel přídavné jméno ke svému jménu a v kolečku jsme vše opakovali. Pak jsme se řadili podle stáří a vytvářeli skupinky podle znamení. Hned potom následovala večeře. Po večeři jsme hráli noční hru. Běhali jsme do lesa a měli jsme si zapamatovat co největší část receptu z kuchařky M. D. Rettigové na Kapra na černo. Poté se vyhlásily výsledky a šli jsme spát.

Druhý den ráno jsme po snídani vyrazili znovu vybarvit duchy a napsat další vzkazy. Poté jsme se vydali na další aktivitu. Měli jsme si vzít tolik papíru, kolik si myslíme, že budeme potřebovat. Zjistili jsme, že kolik máme kousků, tolik máme říct o sobě informací. A následoval oběd.

Ale co se to stalo po obědě? Najednou jsme v pralese, kde jsme museli všichni prolézt bez dotknutí pavučinou velkého pavouka. Matěje a Verču chytil a sežral. Po malém odpočinku jsme šli ven, kde jsme se všichni drželi a poslepu jsme chodili lesem, kde jsme se podle různých signálů vyhýbali větvím a pařezům. Pak už jsme si sbalili věci, uklidili si po sobě a jeli domů.

Mně i všem ze třídy se seznamovací kurz líbil. Poznal jsem nové kamarády a určitě bych jel znovu.

Jakub Kozderka, prima