S Rudou Požárem (nejen) o hudbě
S Rudou Požárem (nejen) o hudbě
Ruda Požár je nyní (6/2016) úspěšným absolventem gymnázia (maturoval s vyznamenáním) a studentem přijatým na několik oborů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Jaká hudba, kteří interpreti tě inspirují?
Já asi nejsem člověk, který by měl nějaké idoly, které bych zbožšťoval. Ale obdivuji a libí se mi styl hraní Dennise Chamberse. To je asi nejlepší bubeník na světě, a když se mi podaří od něj okoukat nějaký trik, tak budu spokojený. Ale těch bubeníků je víc. Inspiruje mě také můj učitel na bicí, pan učitel Rojar. Někdy slyším i nějakou úplně neznámou a začínající kapelu, jako jsme my, a uslyším nějaký zajímavý rytmus nebo přechod a zalíbí se mi.
Jaká je tvá nejoblíbenější skupina, píseň, album?
Poslouchám velké množství žánrů od punku, který je pro mě velikou srdeční záležitostí, přes rock, jazz, funk, klasickou hudbu, i ten pop si občas pustím. Jednou jsem byl i na technoparty. Mám rád spíš starší interprety z minulého tisíciletí. Někteří z mých oblíbených jsou Houba, Vypsaná fixa, Poletíme?, Vltava (to je kapela, ne skladba a nemá nic společného s Orlíkem!!!), Sto zvířat, Ramones, Sex Pistols, Blink 182, Red Hot Chili Peppers, Oasis, Beatles, Maceo Parker, Ray Charles.
Jaký je tvůj názor na českou hudební scénu? Máš nějaké zkušenosti nebo zážitky se známými kapelami?
Je tu spousta dobrých a skvělých kapel všech možných stylů a druhů. Jen v našem nejbližším okolí by se dalo napočítat přes deset hudebních těles. Spousta lidí ji odsuzuje a přitom ani neví, co všechno to obnáší. Samozřejmě že tu je i ta konformní popkultura, která bývá kýčovitá a bulvární a kdesi cosi a většina lidí ji poslouchá. To je asi to, co lidem, kteří českou hudbu odsuzují, vadí, ale to samé je i ve světě. Můj názor je, že je to hudba a je jedno, jestli je česká, anglická nebo nepálská, no a mně se hudba líbí.
Jak ses dostal do skupiny DayDreams?
Moje mamka a jeden kamarád mě přesvědčili, abych začal chodit do hudebky také na bicí. Pak si toho asi po roce všiml kamarád David Pavliš a ten plánoval s Honzou Chmelíkem, jehož jsem předtím neznal, kapelu, a tak mě oslovil. Bylo to při stavění vánočního stromu na skutečském náměstí roku 2014 a pak jsme se strašně ožrali. První zkouška byla tři měsíce poté a už to jelo.
Máš nějakou storku z vašich koncertů?
Ano a je jich mnoho a vyprávění by zabralo spoustu času, který bych mohl věnovat učení, takže je budu vyprávět lidem na potkání až po svaťáku. :D
Co tě na vystupování před publikem nejvíce baví a co ti naopak vadí?
Já nejsem trémista a živé vystupování mě baví velice velmi. Je to takové energické a napínavé, jelikož to nesmím zkazit, nebo bych alespoň neměl. Vadí mi různé zmatky před koncerty. Nemám třeba moc rád, když se půjčují na festivalech bicí, sice to urychluje čas, ale zase je to trochu jiný nástroj, než co jsem zvyklý. Teď na nás třeba na koncertě sněžilo, i když bylo jaro. To mně taky vadilo.
Kdybys měl popsat vaši kapelu jedním přídavným jménem, jak bys ji označil?
Supercalifragilisticexpicalidózní.
Jak v kapele řešíte neshody ohledně tvorby?
Zatím jsme žádný zásadní spor neměli, takže to celkem jde. Je to ale zajímavé, u nás kromě mě skládají písničky všichni.
Co bys poradil začínajícím hudebníkům?
Já sám jsem začínající hráč, snad ani ne hudebník, takže bych spíš potřeboval poradit.
Přesto kolik času zabere cvičení, zkoušky a koncerty, máš čas a energii zajímat se kromě hudby ještě o něco jiného?
Jaké si to uděláš, takové to máš. My máme zkoušky každý víkend, někdy i dvakrát. Koncerty máme průměrně jeden až dva měsíčně a cvičím, když mám čas a chuť. Cvičit bych měl ale víc. Myslím, že to stíhám. Stále je čas kde brát, protože dělám spoustu zbytečností.
Potkal jsi osobně nějakého z členů svých oblíbených kapel? Jaké to bylo?
Celá kapela má fotku z Márdim, zpěvákem Vypsané Fixy. Potkali jsme se na pardubickém internátu, když jsme tam hráli pro studenty, a Vypsaná fixa, nebo spíš Ýmo Mihai, hráli po nás. Byl to celkem trapas, protože jsme z toho byli strašně vyjukaní a pogádžení, protože všichni Fixu strašně milujeme, a když jsme prosili o tu fotku, tak někdo z nás říkal, že to chceme jako reklamu na Facebook. Byla to velmi špatně volená slova a nikdo to tak ani nemyslel, spíš jsme se s tím pak chtěli chlubit, ale vypadali jsme jak parta komerčních ziskuchtěnců. Tu fotku jsme ale na internet stejně dali. :P
Kdybys měl tu možnost, vybral by sis hraní v kapele jako práci?
Absolutní většina lidí se tak neuživí a je ráda, že dostane prachy na cesťák. Takže asi ne. Je to prostě takový koníček. Někdo chodí na ryby, někdo do zkušebny.
Kdybys mohl vybrat jakoukoli skupinu, se kterou byste měli odehrát turné, která by to byla?
Nějakou hodně slavnou, aby z toho bylo rito jako kráva.
Překvapilo tě, že ses stal králem majálesu?
Žhavých kandidátů bylo hodně. Celkem jsem se obával, že to vyhraje Vojta Novák a já mu budu tak akorát leštit boty. Takže mě vítězství překvapilo a byl jsem rád, jelikož jsem si to vždycky přál.
Jaká myšlenka ti při zvolení králem proběhla hlavou jako první?
Jestli mám jít dopředu hned anebo počkat, až mě k tomu někdo vyzve.
Na jakou VŠ ses hlásil?
To se mi nechce říkat, co když mě nevezmou.
Jak se cítíš po písemných maturitách a jak by ses ohodnotil?
Cítím se hladový, protože je 12:05 a za chvíli jdu na oběd. Ještě neznám výsledky, ale nepřišlo mi to těžké, spíš tak středně. Úplně jednoduché to taky nebylo. Bez přípravy by to bylo složitější. Ale kdoví, třeba to nedám. Epizeuxis mi taky zamotal hlavu.
Co máš v plánu po studiu?
Studium
V čem tkví tvůj optimismus?
To je moc filozofická otázka, těžko říct, zda jsem vůbec optimista.
Mohl bys vysvětlit LARP?
Je to taková hra na policajty a zloděje nebo na prodavačku a zákazníky, akorát pro starší a dospělé děti. Doporučuji každému, kdo se doma nudí. Je to zábava a hodně mě to bavilo, leč tři roky jsem nikde nebyl a vypadá to, že jsem asi skončil. O tohle mě asi kapela připravila.
Jaký je tvůj vztah k divadlu? Co pro tebe tento způsob vyjádření znamená, co ti přináší?
Chodil jsem na dramaťák, možná již od primy s mým věrným druhem Vojtešenem. Bylo to tedy v ZUŠ a moc velké role jsem si tam nestřihl, ale bavilo mě to. Pak paní učitelka Boušková šla na mateřskou, alespoň myslím, a na gymplu začal dramaťák s paní učitelkou Koudelkovou. Tam jsem se dostal k roli Barky ve hře Lakomá Barka, která se hrála na majálesu v kulturáku. Možná to byla tercie, čili rok 2011? To nějak skončilo, ale zase se vrátila paní učitelka Boušková a hrálo se na motivy Fimfára. Tentokrát to byl František Nebojsa. Hrál jsem tam umrlého a živého hospodského a měl jsem tam dramatický příjezd v rakvi doprostřed jeviště a pak jsem z té rakve vylezl. Moc hezké časy. Už si to moc nepamatuji, takže se možná ty události střídaly v jiném pořadí. Skončil jsem asi někdy v kvartě.
Na vyšším gymplu naše třída zahrála na každé vánoční akademii takovou sérii absurdních mini představení. V pořadí Husy, Vánoční strom, Překvapení a Odcházení. Rád bych někdy sehnal záznamy všech těch čtyř ,,her“. Většinou to napadlo mě a spolužáci mi pomohli. Husy vznikly tak, že jsme seděli někde na zemi v tom dřepu a pak jsem dělal, jakože lítám a pak mě napadlo, že by to šlo udělat i veřejně. To se celkem líbilo, a tak jsme museli pokračovat. Vánoční strom a Odcházení mají i nějaký skrytý význam, ale o to ani moc nešlo. Ty nápady přicházely i půl roku dopředu a pak jsme to na poslední chvíli organizovali. Myslím, že nejvíc jsem se pobavil vždycky já sám, a proto jsem to možná i dělal.
Chodils na praktika, angažoval ses v Ekoškole. Tvůj projev byl celkově „enviro-friendly“. Pokračuješ nějak v těchto aktivitách?
Biologie mě strašně bavila už od primy a chodil jsem snad na všechny kroužky a praktika, co na škole byly. Ekoškolu jsem taky nevynechal a byl jsem eko-předsedou naší třídy po celý čas. Nejvíc mě zajímaly různé vztahy mezi organismy, asi i proto, že to pan učitel Novák uměl dobře vysvětlit. Nakonec ten zápal v průběhu septimy vychladl a v oktávě jsem se rozhodl zabývat společenskými vědami.
Chovat se šetrně k životnímu prostředí je důležité a ty ekologické a environmentální názory mě neopustí. Studovat ale snad budu něco jiného.
Co tě na gymplu bavilo?
Na Gymnáziu Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči mě bavila ta parta lidí.
U nás ve třídě jsme se asi moc nesešli, ale v ostatních třídách jsem měl a mám spoustu známých. Vždycky jsem měl radost, když jsem šel ráno po schodech do třídy a zdravil jsem se s každým druhým člověkem. Jsou tu i dobré akce jako majáles a vánoční akademie, Fair-trade kavárna pro Mossese. Se školou jsem se podíval do Anglie, do Rakouska na lyžák, a na Vltavu, když jsme jeli vodu.
Učení jako stěžejní program každé školy bylo někdy náročné, ale když jsem nezanedbal domácí přípravu, tak to šlo. Je tu mnoho dobrých učitelů, na které jsme měli vážně štěstí, takže mi v mnoha úspěších překážela jen moje vlastní lenost. Je to teda slušný patos, když si to po sobě čtu. Jak jsem to tak viděl a slyšel za ty roky, tak jsem si vymyslel, že škola má říct co, jak a proč se učit. Pak se to musím sám naučit a škola mi zase řekne, jestli jsem se to naučil úspěšně, nebo neúspěšně.
Rozhovor připravila M. Štikarová a J. Naghi (septima 2015/16).
A jedna archivní věcička z e-mailového archivu paní učitelky Mgr. J. Bouškové, které tímto děkujeme :-)
> Datum: 18.10.2009 18:32:33
Pěkný podvečer paní profesorko!
Posílám práci podle písmena P.
Propastí Pančava plné pramenů povede podchod. Pětkaři první polepšovny půjdou propastí při prvním prosinci. Prvního prosince Pepík provedl přípravy pro pochod propastí. Pět pětkařů připravených před polepšovnou pobouřeně podupává. Pepík přišel pozdě. Pět pětkařů provedlo Pepíkovi pět pohlavků palicí. Patrik pravil: "Pojďte, pan polepšovák přijde pro Pepíka." Pochod provedli pospěchem, prostě pelášili před polepšovákem. Po páté přišli. Propast Pančava projevila pojem přírodní proláklina. Pětkaři prohlídli propast, projevili poznání: "Pěkná". Pronesl Přemysl. "Překrásná" překřikl Pažout Přemysla. Promrzlí pětkaři prošli první podchodem - prostě paráda. Po půlnoci pětkaři přišli. Potkali polepšováka. Protože propadli panice, přiznali prohlídku propasti. Pak poznali polepšovákův pevný prut. Pětkaři plakali plni pocitu: polepšovák pěknej pošuk.
Požár (bohužel Rudolf)