Advent 2019

Jak to bylo doopravdy:

Lukáš  2, 1-14

Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta,

aby byl po celém světě proveden soupis lidu.

Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. 

Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.

Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,

aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.

Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.

I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek

a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.

A v té krajině byli pastýři pod širým nebem

a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.

Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich.

Zmocnila se jich veliká bázeň.

Anděl jim řekl:

„Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.

Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.

Toto vám bude znamením:

Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“

A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů

a takto chválili Boha:

„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi;

Bůh v nich má zalíbení.“

Jak by to /možná/ bylo dnes v naší zemi:

Parabible /Alexandr Flek/

V těch dnech vyšla vyhláška ministerstva financí,

aby v celé zemi proběhla registrace daňových poplatníků.

(A protože úředníci nezvládli propojit rejstříky a matriky, každý se musel registrovat v místě svého narození – jinde to prostě nešlo).

 Všichni se tedy šli dát zapsat, každý na svůj úřad.

Také Josef Tesař se tomu nařízení musel podrobit.

Vedl skromnou živnost v Nošovicích ve Slezsku,

ale pocházel z Berouna kousek od Prahy

(jeho rod tam sídlil už od dob krále Václava).

Musel se  tedy vláčet  přes celou republiku na finančák do rodného města.

A navíc tam s ním ta lejstra musela jet podepsat i jeho nevěsta Marie

– nikoho nezajímalo, že je těhotná!

Když se konečně dotrmáceli do Berouna, na Marii to přišlo.

Porodila své první dítě (byl to kluk!), zavinula ho do šály

a uložila na matraci pod mostem,

protože nemocnice je prý jenom pro místní, ubytovna byla plná

a domů si ty přivandrovalce taky nikdo vzít nechtěl, zvlášť na Vánoce.

Celé město spalo, jen popeláři se před ranní směnou scházeli u svých aut.

Náhle se parkoviště zalilo oslnivým světlem.

Než stačili spustit poplach, objevil se před nimi muž celý v bílém s  tváří anděla.

“Žádný strach” řekl jim. “Nesu vám skvělé zprávy pro všechny lidi.

Dnes v noci se v Berouně začal hroutit starý režim!

Narodil se vám nový prezident – žádný populista ani despota,

ale osvoboditel, na kterého všichni čekáte.

A tohle bude jeho zváštní znamení:

najdete ho jako miminko zavinuté do šály, jak leží pod mostem na matraci.”

A  v tom se za tím mužem v bílem ze tmy vynořil ohromný pěvecký sbor

a z plných plic spustil starý spirituál:

Haleluja Bohu na nebi a lidem na zemi! Love and Peace!

Přišel k nám jako dítě,

 které samo o sobě nedokáže vůbec nic a je plně odkázáno na péči dospělých. Proč si vybral takovou cestu?

Kdyby Kristus přišel na svět se svou mocí a násilím zavedl sociální spravedlnost a vymýtil zlo, bylo by pro tebe snazší  se mu naplno svěřit?

Spíš by ses ho bál, protože člověk se bojí násilí, třebas použitého ve jménu dobra.

Ale bezbranného Ježíše, který k nám přichází ve svou nemohoucnosti,

se nemůžeš bát.

O vše se připravil, a stal se bezmocným proto, aby pro tebe bylo lehčí mu věřit.

Ukázal tím svou pošetilou, přímo šílenou lásku k nám.

On touží po setkání s tebou. Podstupuje trýzeň čekání na to,

až se rozhodneš pro něho.

Pak ale počítej s tím, že Ježíš bude mařit tvoje plány, aby tě zbavil egoismu,

 abys patřil naplno jemu.

A tak zralost naší víry znamená dát Bohu všechno na čem jsme lpěli,

aby on nám mohl dát vše, v čem budeme naplnění a štastní.

/podle T.Dajczera/